Po Rakousku na kole kolem dokola

Že je jízda na kole super říká kdekdo, dokonce o tom zpíval i Freddie Mercury. Zkrátka není nad čerstvý vzduch a trochu zdravého pohybu. Jenže na jižní Moravě už jste byli stokrát a při představě šlapání do českých hor a kopců vás berou spíše mdloby, než záchvaty radosti. Co teď? Protáhněte svalstvo a hurá do Rakouska.

Nebojte se, neposíláme vás zdolávat strmé alpské vrcholy a rozbíjet tábory vysoko v horách. Ve znamení hesla „máme rádi Dunaj“ se držíme faktu, že naštěstí řeky netečou do kopce, tudíž kolem nich najezdíte desítky kilometrů, aniž byste si vůbec všimli, že místo obřích pohoří překonáváte sami sebe.

PODÉL DUNAJE – KLASIKA, KTERÁ NEOMRZÍ

Klasika mezi klasikami, to je léty – a především cyklisty – prověřená stezka podél Dunaje. Pokud toto označení nenajdete v mapě, ani na cedulích, poohlédněte se po slově Donauradweg, sic se místní značení českým turistům příliš nepřizpůsobuje, i když je to hned „za humny“. Ptáte se odkud vyjet? Stezka se táhne od Pasova přes Vídeň až do Bratislavy. Po cestě narazíte nejen na hromady ostatních cyklistů, ale především na úchvatnou krajinu a malebné vesničky podél řeky. Fajnšmekři a lovci unikátů si přijdou na své, pokud neminou jediný rakouský trapistický klášter Engelszell. Kdo by chtěl vyrazit z opačného konce, tedy z Bratislavy, nechť si to dvakrát rozmyslí. Všichni vyráží z Pasova proto, že je to tak nějak víc z kopce. Záleží tedy jen na vás, jestli se hodláte flákat nebo chcete spíš makat. Tak či tak vás čeká více než 350 km čirého potěšení.

S VĚTREM I JAZZEM V ZÁDECH

Dobrá zpráva pro všechny, kteří mají větší či větší problém s orientací na mapě. Tady ji nebudete potřebovat. Pokud jedete s jezerem Attersee po pravé ruce, mějte ho na této straně celou cestu, a ono to dobře dopadne. Necelých 50 km si vás získá především krásnými rakouskými kostely a přírodními scenériemi, například vodopády Nixenfall nebo kaštanovým hájem v městečku Unterach. Není od věci projíždět tudy během července a srpna, to se můžete v Nußdorfu zastavit a zaposlouchat se do jednoho z jazzových koncertů, které se tady v létě konají. A jste-li alergičtí na uhýbání otráveným řidičům, nebo se bojíte o bezpečnost svých ratolestí, vyrazte kolem jezera během Dne bez aut.

NA SKOK DO MAĎARSKA A ZPĚT

A u jezer ještě chvíli zůstaneme. Vydáme se ale na celých 130 km dlouhou trasu kolem Neziderského jezera, která začíná v Maďarsku a vede skrze nádherná vinařství, město čápů Purbach nebo tajemné mokřady a rákosové louky. I když vás na této cestě potká nejspíš pár mírných stoupání, celá trasa je spíše rovinatá a je proto vhodná pro úžasnou rodinnou dovolenou plnou zážitků a zajímavých zastávek.

JEZERO OSSIACHERSEE – ANEB SEN VŠECH MALÝCH SPORTOVCŮ

Do třetice všeho dobrého, jezerní cesta Ossiachersee. Pro ostřílené namakané cyklisty totální zívačka, ale máte-li malé děti a chcete strávit aktivní dovolenou v Rakousku s nimi, je tahle stezka přímo splněným snem. Něco málo přes 25 km po zelené značce, během kterých vás nepřekvapí žádná stoupání, a když už, tak můžete vystoupat lanovkou na vrcholek hory Gerlitzen s dětmi i koly. Rovněž nesmíte minout vodopády Finsterbachgraben nebo skanzen Winklern či překrásný Svět panenek. To ocení především malé cyklistky a vám bude odměnou spíše než vlastní sportovní výkon jejich šťastný úsměv.

DRÁVSKÁ CYKLOSTEZKA PRO HISTORIKY

Hrady, zámky, hrady, zámky, hrady a možná nějaký ten vodopád. Tak nějak vypadá 75 km dlouhá stezka z Lienzu do Spittalu, během které si přijdou na své zejména fanoušci historických budov, osad a dobrodružných příběhů. Oblíbené je mezi cyklisty také koupaliště Dellach, kde se můžete v horkých letních dnech příjemně zchladit a dopřát nohám trochu zaslouženého odpočinku po dlouhé námaze.

PO STOPÁCH ŘÍMSKÝCH LEGIONÁŘŮ

Pro ještě větší milovníky historie máme ještě jednu, historičtější cestu. Je celá protkaná římskou historií a vede z Pasova do Ennsu. díky informačním tabulím se toho vy i vaše děti dozvíte mnoho nejen o samotných Římanech, ale i o jejich kultuře a způsobu života. Prohlédnout si můžete zbytky římského osídlení a místo turistických značek vás bude provázet zelenobílý symbol římské přilbice.

Ať už se vydáte kteroukoli cestou, nezapomeňte na předpisy dané země. Cyklistické helmy jsou u dětí povinné, a jelikož stezky vedou i přes vinice, je třeba dodat, že alkohol je na kole přísně zakázán. Vínečko si tedy raději dopřejte až při večeři v některém z roztomilých malých penzionů kolem vody a užívejte si klid a pohodu v krásném Rakousku bez zbytečného rizika.

Jak na krásné vlasy plné síly a lesku

Chcete-li mít krásné a vitální vlasy, zařaďte do své výživy vitamíny podporující jejich růst. Podíváme se společně, které běžně dostupné potraviny je obsahují.

Vaječný žloutek, mléčné výrobky, kvasnice, špenát a játra jsou vynikající zdroj vitamínu H neboli biotinu, který dokáže fantasticky oživit všechny typy vlasů včetně barvených.

Vitamíny skupiny B, působící proti vypadávání vlasů, poskytují masité a mléčné pokrmy, opět žloutky, ořechy a semínka, oves, pšenice, ječmen, celozrnná rýže, luštěniny, brokolice, chřest, rajčata, avokádo, banány, hroznové víno nebo pivo v optimálním množství. Pro vlasovou péči je z „béček“ nejznámější kyselina pantothenová (B5), která zlepšuje celkový stav vlasů a je dobře vstřebatelná z masa či luštěnin, nebo kyselina listová (B9), obsažená v listové zelenině, játrech nebo kvasnicích.

Dalšími vitamíny vyživujícími vlasy jsou známé antioxidanty A, C, E. Pokud budete jíst mrkev a další zeleninu, ovoce (broskve, meruňky, jahody…), mléčné výrobky, citrusové plody, brambory, obilné klíčky, ořechy a kvalitní rostlinné oleje, měli byste jich mít dostatek. K tomu přidejte ryby, dary moře a sušené ovoce, obsahující potřebné vlasové minerály jako např. draslík, hořčík, jód a železo.

Kvašená zelenina: znovuobjevená vitamínová bomba

Na vlasy je výborná i kvašená zelenina neboli pickles, která poskytuje vitamíny B1, B2, B6, C, K, bakterie kyseliny mléčné, draslík, hořčík, fluor a množství enzymů.

Příprava je snadná. Potřebujete kilogram zeleniny vhodné ke kvašení, např. mrkev, zelí, kedlubnu, červenou řepu či cibuli, lžičku mořské soli, kmín a keramickou nádobu na kvašení nebo velkou sklenici.

Zeleninu nakrájejte a nastrouhejte, smíchejte, přidejte sůl a kmín a směs dobře zpracujte rukama, až pustí šťávu. Poté ji napěchujte do nádoby nebo sklenice, ve které ji ale musíte zatížit (např. další sklenicí s vodou) a uzavřít.

Poté směs několik dní kvasí při pokojové teplotě. V dobře uzavřených skleničkách vydrží na chladném místě i celou zimu. Pickles může zůstat také v původní keramické nádobě, do níž se podle potřeby dolévá převařená voda se solí.

Novinky v kosmetické péči o vlasy

Na vitalitu vlasů má kromě genetiky, zdravé výživy a kvalitního střihu velký vliv i dobře zvolená vlasová kosmetika – pečující, stylingová a barvicí. Pomáhá proti padání vlasů, lupům, šedivění i nadměrnému maštění. Vybírá se s ohledem na věk, pohlaví a další faktory.

V popředí zájmu spotřebitelů jsou dnes přípravky na bázi přírodních olejů – olivového, kokosového nebo arganového. Vitální vlasy může mít díky nim opravdu každý.

 

Pouště v Česku? Ano, jen bez velbloudů…

Je mi jasné, že při slově poušť si každý tak nějak chtě nechtě vybaví několikametrové písečné duny, zlatavé moře kam až oko dohlédne a zafačované beduíny, putující na velbloudech k nejbližší oáze. Takové pouště v Česku sice nemáme, ani velbloudy, ani beduíny, a místo oáz máme hospůdky a vinárny, nicméně i tak stojí výlet do českých pouštních oblastí za to. Nevěříte? Přesvědčte se sami.

PÍSEČNÝ PŘESYP U VLKOVA – CHKO TŘEBOŇSKO

V Jižních Čechách najdete nejznámější písečný přesyp u nás, jehož vznik je datován někdy k roku 1954. A buďte si jistí, že vás neochudí o žádné pouštní zajímavosti. Najdete zde jak velké množství vzácných pískomilných rostlin, tak i tolik názorné písečné duny, bez kterých by to zkrátka nebylo ono. Sice by místní duny při své velikosti nejspíš neunesly ani slepici, natož potom velblouda, ale na české poměry je to podívaná vskutku velkolepá. Tu a tam narazíte i na opuštěnou borovici, či na jiného zvědavého nevěřícího turistu. Celou přírodní krásu tohoto vzácného místa však můžete pozorovat pouze z vyznačených pěšinek okolo, vstup na poušť je totiž přísně zakázán. Pamatujete? Neudrží přece ani slepici!

PŘESYPY U ROKYTNA – KRÁLOVEHRADECKO

Přesypy u Rokytna sice nepatří k těm nejznámějším nebo nejkrásnějším, zato jsou nejrozsáhlejší. Pouhých deset kilometrů od Hradce Králové, můžete na sedmi hektarech borovicového lesa obdivovat neobvyklý ráz krajiny. A když říkám neobvyklý, myslím tím úžas, óchání a áchání, jednoduše přesně takovou tu reakci, která se projeví u každého, kdo zčista jasna objeví uprostřed lesa místo měkoučkého mechového porostu měkoučký písečný koberec. Nicméně ani tato poušť už zdaleka není to, co bývala. Kvůli lidské nenechavosti a těžbě se scvrkla na pouhých pár hektarů a tak více než pouštní planinu připomíná spíše pískoviště porostlé náhodně vysazenými borovicemi.

PÍSTY U NYMBURSKA

Další české NEJ v oblasti pouští jsou celé 4 hektary Pístů u Nymburka, kde najdete nejzachovalejší písečnou dunu v České republice. Ano, jednu dunu! No a co? To přece není málo. Obzvláště v případě, zjistíte-li o této úchvatné duně víc. Například že zde žije mravkolev, hmyz typický především pro oblasti jižní Afriky. Vidíte? Říkala jsem, že české pouště nejsou nijak méně poušťovité, než Sahara nebo Gobi. Písty najdete na jihozápadě Nymburka a stejně jako ostatní pouštní oblasti, je i toto místo velmi úzkostlivě střeženo před poškozením. Bohužel, chránit se začalo teprve poměrně nedávno, takže ho všeteční turisté stihli už lehce poničit a pouštní plochu i dunu o kousek zmenšit.

VÁTÉ PÍSKY U BZENCE

Skalní příznivci českých pouští nazývají bzenecké písečné oblasti Moravskou Saharou. A není se čemu divit. Na docela působivých 16 m2 se rozkládají až šest kilometrů dlouhé písečné duny, z čehož u některých z nich sahá mocnost písečné vrstvy až do 30 metrů. Příjemným zpestřením výletu za touto raritou je také naučná stezka Váté písky, která vám podrobně přiblíží vznik, vývoj i složení českých pouští, seznámí vás rovněž s rostlinami a živočišnými druhy, které se v těchto oblastech mohou velmi vzácně vyskytovat. Taková lekce zeměpisu a přírodopisu v terénu. No neberte to!

SEMÍNSKÝ PŘESYP – PŘELOUČ

Jednou z dalších, rozhodně ne bezvýznamných pouštních oblastí u nás, je národní přírodní památka Semínský přesyp. Ale nenechte se mýlit, přírodní památkou se nestal kvůli písku, ale díky naprosto ojedinělému výskytu kozince písečného, nenápadné fialové bylinky, která byla v Česku naposledy spatřena v roce 1938. Milovníci přírody si zde přijdou na své nejen pro tuto vzácnou rostlinku, ale i pro pozorování několika velmi vzácných motýlích druhů. Takže atlas motýlů a lupu na kozinec do kapsy a hurá do Semína.

PŘESYP U MALOLÁNSKÉHO – LÁNY U DAŠIC

Máte-li slabost pro ohrožené druhy a ochranu mizejících rostlinných druhů, rozhodně byste se měli zajet podívat i na tento malinkatý písečný přesyp kousek od Pardubic. Nachází se zde psledních pár ostrůvků téměř vymýcené ostřice pískomilné, která se v Evropě nachází pouze v pobaltských oblastech. Odborníci bohužel předpokládají její úplné vymizení z české mapy v následujících dvou až třech letech, proto pokud ji chcete ještě na vlastní oči vidět a prozkoumat, sbalte si fidlátka a honem, honem do pralesa. Ehm, tedy vlastně do pouště.

 

 

 

 

 

 

Nepodceňujte motivační dopis

Motivační dopis personalistovi nebo jinému zástupci firmy je nezbytný doplněk životopisu při podávání žádosti o práci nebo stáž. Zajímavý motivační dopis je most k osobnímu pohovoru, proto se mu má věnovat náležitá pozornost.

V motivačním dopise personalistu informujete, o jakou profesi se ucházíte, vysvětlujete svou motivaci a stručně popisujete předpoklady k výkonu práce.

Náležitosti a obsah motivačního dopisu

Dobrý motivační dopis je stručný, výstižný a samozřejmě bez gramatických chyb. Píše se na počítači, obsahuje adresu žadatele i zaměstnavatele, oslovení, pozdrav a vlastnoruční podpis.

Motivační dopis lze poslat také e-mailem spolu s přiloženým životopisem. Neměl by přesahovat dva odstavce. Do předmětu zprávy se píše např. „Žádost o místo pracovníka telefonního prodeje“, v adresách se neuvádí PSČ, ale nechybí oslovení, pozdrav (stačí „Dobrý den“, „S pozdravem“) a podpis.

V motivačním dopisu uvádějte pouze pravdivé informace, odkazujte na přiložený životopis a neupozorňujte na své slabší stránky. Odkažte na zdroj nabídky, napište, o jakou pozici se ucházíte a proč by měla firma přijmout právě vás. Vyzdvihněte své klady (komunikativnost, kreativitu, flexibilitu, organizační schopnosti) a nejdůležitější zkušenosti. Vyjádřete také přání zúčastnit se osobního pohovoru. Nejdůležitější je zdůvodnění, co vás láká na nové pozici.

Fráze vhodné na úvod a závěr motivačního dopisu

  • Dobrý den, zaujala mě vaše nabídka práce… na serveru…
  • Reaguji na inzerovanou pozici… (Ucházím se o inzerovanou pozici…)
  • Na základě vašich požadavků se považuji za vhodného kandidáta na nabízenou stáž.
  • Zajímám se o brigádu, kterou inzerujete na…
  • Pokud jsem vás zaujala, těším se na případné setkání.
  • Na pohovor se mohu dostavit kdykoliv. Neváhejte mě kontaktovat.
  • Ráda zodpovím vaše dotazy na osobní schůzce.

3 doporučení z praxe

V internetových diskuzích naleznete mnoho praktických rad k napsání motivačního dopisu, např.:

  1. „Motivační dopis by měl přesně pasovat na tvou osobu a na tu pozici, o kterou máš zájem. Takže celostránkové předem připravené texty bych nepoužíval. Prostě napiš, co chceš dělat a proč to chceš dělat.“
  2. „Motivační dopis musí být originální – nejen šablona a všeobecně používané fráze. To je velice málo. Je třeba dopřát si dost času, zjistit o firmě co nejvíce a zvážit, čím můžeš být právě ty pro ni přínosem.
  3. „Cílem motivačního dopisu je zaujmout a odlišit se od hromady ostatních uchazečů. Je to první kontakt s potenciálním zaměstnavatelem, proto musí být co nejlepší.“

 

Co je třeba udělat pro zdar pracovního pohovoru

Přijít na pracovní pohovor včas, ve vhodném oblečení a mít s sebou potřebné dokumenty je pouze malá část celého procesu získání vytouženého zaměstnání.

Nejdůležitější je určit si dávno dopředu svůj profesní cíl. Díky tomu lze při hledání práce postupovat efektivně a zaměřit se na podstatné detaily. Například ten, kdo se chce stát redaktorem, může získat potřebné reference a dnes tolik žádané kontakty prací pro neziskové portály.

Dalším důležitým krokem je obstarání co největšího množství informací o příslušné pozici, firmě i jejím okolí. A nejlépe o celém odvětví včetně konkurenčního boje. Mnoho údajů v současnosti poskytuje internet – prozkoumejte webové stránky, výroční zprávy, prodejní materiály, časopisy pro zákazníky a články v médiích. Řadu relevantních informací poskytnou také přátelé, známí a dokonce samotné firmy na telefonické vyžádání.

Pokud se vám podařilo vytvořit zajímavý životopis a motivační dopis, s velkou pravděpodobností jste pozváni k přijímacímu pohovoru. Ten nebývá dlouhý (většinou okolo čtvrthodiny), a tak se vyplatí nepodcenit pečlivou přípravu.

Jak přesvědčit potenciálního zaměstnavatele, aby si vybral právě vás?

U pracovního pohovoru musíte mít i nezbytné štěstí, ale podstatná část úspěchu závisí na znalostech, dovednostech a jejich profesionální prezentaci. Na každou schůzku se připravte zvlášť. Ujasněte si předem, jaký typ pracovního pohovoru se na vás chystá a kolik času mu máte věnovat.

Zkuste si odpovědět na otázky ohledně motivace, silných či slabých stránek a finančních nároků, které vám zřejmě budou položeny. Ovšem na dotazy ohledně zdraví, majetku nebo rodinných poměrů odpovězte jen, pokud chcete.

V okolí sídla firmy se raději pohybujte už nějakou dobu před pohovorem, abyste nebyli nervózní. Mějte s sebou životopis, motivační dopis, doklady o vzdělání, příp. reference a ukázky projektů.

Dejte si záležet na prvním dojmu, který vytváří zejména vhodné elegantní oblečení, úsměv, přímý pohled do očí a pevný stisk ruky. Nedoporučuje se výrazné líčení, parfémy ani šperky. Posaďte se až na vyzvání, seďte vzpřímeně, bez hrbení a snažte se působit klidně. Vystresování uchazečů někdy patří mezi záměrné taktiky personalistů, kteří v těchto situacích bedlivě sledují řeč vašeho těla.

Druhá část pohovoru už bude jistě neformálnější a vy dostanete možnost zeptat se mnoho věcí ohledně nabízené pracovní pozice, kompetencí, benefitů, dalšího vzdělávání a profesního růstu. Neváhejte a beze zbytku ji využijte, zástupce firmy váš zájem potěší.

 

Kde stojí největší kůň, žena či Ježíš?

Monumentální hrady, zámky, věže, historická města, muzea, kostely, přístavy, fotány, hradby, radnice, divadla, amfiteátry, mosty a katedrály. Při svých toulkách po evropských metropolích často obdivujeme zpravidla ty největší z největších staveb.

Většinou je najdeme v každém průvodci mnohdy hned na titulní straně a města jsou těmito velikány proslulá po celém světě. Co už se ale v turistických knihách nedočteme je skutečnost, že se tady nachází spousta nádherných, umně ztvárněných soch, které se nezřídka pyšní označením „největší“ nebo „nejvyšší“. Zkrátka a jasně, tady je několik z oněch báječných evropských sošných skvostů.

SOCHA KRISTA KRÁLE – POLSKO

Všeobjímajícím, nadřazeným a dokonale majestátním dojmem působí největší socha Ježíše Krista na světě, kterou najdete v sousedním Polsku ve městě Świebodzin, ležícího západně od města Poznaň. S jejími 52 metry ji určitě nepřehlédnete, vzhledem k tomu, že v jinak rovinatém Polsku takovýto monument skutečně působí tak trochu jako pěst na oko. Ježíš, z dílny sochaře Mirosława Kazimierza Pateckiho, rozevírající svou náruč všem lidem dobré vůle – a taky nadšeným turistům – je místními lidmi velmi oblíben a uctíván, což v silně věřícím Polsku není nijak nezvyklé, jen si raději nechte od cesty nemístné náboženské vtípky, nechcete-li pohostinné Poláky zbytečně pobouřit.

BAVARIA – NĚMECKO

O něco menší, ovšem neméně hrdě vyhlížející obří sochou je socha Bavarie v německém Mnichově. Celých 30 metrů vysoká žena se lvem, symbolizující Bavorsko, je Němci zbožňovaná záležitost, proto ji velmi rádi ukazují návštěvníkům z celého světa. O tom svědčí i fakt, že do ženiny hlavy vedou schody, takže si kromě úchvatného pohledu na sochu můžete užít také bezvadný výhled ze sochy. V podstatě se jedná o takovou malou sochu Svobody, respektive její německou a dle mého názoru o trochu hezčí verzi. Sochu Ludwiga Schwanthalera najdete na mnichovské Terezinské louce a vzhledem k příjemnému prostředí kolem, plném dalších hezkých staveb a menších sousoší, je toto míst ideální k odpočinku během turistické prohlídky Mnichova, k pikniku, posezení na kamenných schodech pod sochou či línému slunění.

ŽIŽKOVA JEZDECKÁ SOCHA – ČESKÁ REPUBLIKA

Až zase někdy vyrazíte na procházku po pražských památkách, zamiřte směrem na Žižkov, přesněji hezky do kopce, k národnímu památníku na Vítkově. Právě tam se nachází třetí největší bronzová jezdecká socha na světě, Jan Žižka na bujném oři. Jejím autorem – po nekonečném přetahování o návrhy a nápady – se stal v roce 1941 Bohumil Kafka, a že je opravdu na co se koukat. Úctyhodných 9 metrů vysoký a 9,5 metrů dlouhý kůň s Žižkou na zádech váží něco málo přes 16 tun, a v roce 2011 byl nově zrestaurován, je tedy krásnější, než kdy dříve. Komu stačí na sochu hledět jen pár minut, ten se může posléze kochat výhledem na Prahu, je odtud vidět totiž úplně všechno a tak malý výlet na Vítkov potěší také nejednoho romantika.

MATKA VLAST VOLÁ – RUSKO

Bylo by s podivem, abychom nějaké to sošné světové prvenství nenašli i v megalomanské ruské vlasti. A tak na jihu evropské části Ruska, ve slavném Volgogradu, na kopci zvaném Mamajevova mohyla věnovaném památníku Bitvy o Stalingrad najdeme největší sochu ženy na světě, 85 metrů vysokou bojovnici s názvem Matka Vlast volá. Nejde o žádnou náhodnou Ruskou ženu, nýbrž o antickou bohyni boje Niké, zvoucí do války všechny chlapce i muže. A že byste si to s ní opravdu nechtěli rozházet. Jen její meč totiž měří 33 metrů a celkový její výraz v rozevlátém hávu a s bojovým úšklebkem ve tváři rozhodně nebudí přátelský dojem. Sochu vytvořili sochaři Vučetič a Nikitin a velkou zajímavostí je, že na rozdíl od jiných takto obřích soch, není Matka Vlast nijak připevněna k zemi. Tak snad vám nikam neuteče, než se na ni dojedete podívat.

CRISTO DEL OTERO – ŠPANĚLSKO

A protože svatých soch není nikdy dost, máme tady dalšího Ježíše, tentokrát ve španělské Palencii. Jako jedna z mála turistických zajímavostí, budí tato socha mnohé rozpory. Dle některých názorů je Ježíš příliš kubisticky hranatý a nevěrohodný, jiní si zase stěžují na prakticky neexistující dopravu z města ke kopci, na kterém stojí. Faktem zůstává, že k hrobce jejího autora, Victoria Macha, je sice složitý přístup, nicméně většina návštěvníků se shoduje na krásném výhledu a překrásné španělské přírodě kolem dokola. Každopádně stojí za to 20 metrů vysokého Krista v Palencii vidět, minimálně pro tu hezkou procházku na čerstvém vzduchu, když už pro nic jiného.

THE KELPIES – SKOTSKO

Představte si, že se procházíte ulicemi krásného skotského městečka, odevšad na vás dýchá ta pravá keltská atmosféra, když tu najednou, kde se vzaly, tu se vzaly, stojí před vámi dvě obrovské 30 metrů vysoké koňské hlavy. Jen tak si rostou ze země, tak reálné, až skoro řehtají. The Kelpies vytvořil umělec Andy Scott a najdete je nad kanálem Forth and Clyde ve skotském Falkirku nedaleko Glasgow. Přirozeně, když už mluvíme o světových prvenstvích, jde o největší sochu koní na světě. A nejde o koně jen tak ledajaké. Kelpies představují nadpřirozené koně z keltské mytologie a podle pověstí jeden takový kelpie zastane až deset obyčejných koní. No, jestli byli bájní kelpie taky takhle velicí, není se ani moc čemu divit.

 

 

Vitamíny v granátovém jablku

Granátové jablko je od pradávna považováno za krále vitamínů, elixír mládí a dokonce afrodisiakum. Doporučovali ho už lékaři Hippokrates či Avicenna a je superpotravinou i pro nás, lidi 21. století.

Granátové jablko obsahuje vitamíny C, E, K, B6 (pyridoxin), B9 (kyselinu listovou), měď, zinek, draslík, mangan, selen, sodík, fosfor, hořčík, vápník, železo, množství antioxidantů, vlákninu, bílkoviny a taniny hojící trávicí systém. V zimě ideálně doplňuje minerály, vitamíny a antioxidanty v naší stravě.

Domovem granátového jablka je Ázerbájdžán, který ho má i v národním symbolu a jeho obyvatelé běžně k dispozici v podobě šťávy a dochucovadel pro studenou i teplou kuchyni. Granátovník je menší strom s plody velkými 10 až 14 cm, používanými k léčebným účelům již v Babylonu.

Všestranný zdravotní efekt granátového jablka

Granátové jablko je mimořádně vhodné pro těhotné ženy, protože působí příznivě na vývoj plodu. Pomáhá při chudokrevnosti, normalizuje krevní a žaludeční šťávy, čistí cévy, zvyšuje hladinu hemoglobinu v krvi, snižuje riziko mrtvice a infarktu, posiluje celkovou imunitu.

Jako mocný antioxidant, který neutralizuje volné radikály lépe než červené víno, je granátové jablko využíváno k prevenci nádorů prsu a prostaty. Uplatňuje se také při léčbě vysokého krevního tlaku, je dobrým diuretikem, pomáhá při bolestech v krku a zánětu dásní (kloktá se teplá šťáva) i bojovat proti impotenci

Granátové jablko stimuluje žaludek a podporuje chuť k jídlu, zvyšuje práh odolnosti, posiluje a omlazuje tělo, snižuje hladinu cholesterolu v krvi, detoxikuje tělo a je prokázán i jeho pozitivní účinek proti stresu, hlavně u duševně pracujících osob. Zabraňuje rovněž tvorbě zubního plaku a dá se využít také zvnějšku, protože dobře působí na popáleniny a rány.

Jak nakupovat a jíst granátové jablko?

Granátové jablko je podzimní ovoce, které však v chladu a temnu (např. v lednici) uchováte i půl roku. Zbytek roku si ho můžete zajistit ve formě džusu.

Zralé granátové jablko poznáte podle červené nebo mírně nažloutlé barvy. Konzumujte pouze jeho vnitřek – desítky až stovky zrníček syté červené barvy, které z něho vydlabejte. Snadno, i bez použití odšťavňovače, z něho získáte šťávu – stačí odříznout část kůry a ovoce vymačkat. Při jeho zpracování však dávejte pozor na oblečení i kůži, protože má barvicí účinky.

A protože má granátové jablko hodně vlákniny a málo kalorií, využijete ho také při redukční dietě. A cena? Za jeden plod zaplatíte asi 10 – 20 korun.

Založit živnost, nebo s.r.o.? Výhody a nevýhody jednotlivých typů podnikání

O výběru právní formy podnikání rozhoduje řada ukazatelů, mezi které patří ochota přijmout riziko, množství osob, které se na něm mají podílet nebo očekávaná administrativní náročnost.

Největší výhoda živnostenského podnikání se projeví už na jeho začátku. Založení živnosti je obvykle rychlé a snadné, bez nutnosti skládat základní kapitál. Také nastartování podnikání na živnostenský list vyjde levněji než u právnické osoby. Živnostníkům se také zamlouvá možnost přímého řízení a absolutní kontroly nad celým podnikáním, což většinou vykonávají osobně. Nespornou výhodou je i jednodušší administrativa, především účetnictví.

Nevýhodou živnostníků může být ztížený přístup k cizímu kapitálu a v důsledku toho nutnost financovat rozvoj podnikání z vlastních zdrojů. Nepříjemné může být také ručení za závazky celým majetkem. Tím, že jsou živnostníci osobně účastni v obchodně-právních vztazích, případné negativní dopady se týkají i jich samotných, potažmo celé rodiny, nikoliv pouze podnikatelské činnosti. Nevýhodou je i zátěž povinných odvodů na sociální a zdravotní pojištění, které musí každá fyzická osoba osobně odvádět státu.

Plánujete-li rozsáhlejší podnikání, zvolte raději společnost s ručením omezeným

Hlavní výhoda podnikání formou s.r.o. a dalších obchodních společností je lepší přístup k cizímu kapitálu, který pomáhá financovat jejich rozvoj. Právnické osoby vstupují do obchodně-právních vztahů pouze z titulu podnikání, nikoliv jako společníci osobně. Ti se díky tomu nemusí obávat důsledků plynoucích ze smluvních závazků.

Za nevýhodu v podnikání s.r.o. a dalších právnických osob jsou považovány názorové neshody společníků, které někdy zapříčiní až zánik společnosti. Rizikem je také vkladová povinnost u některých typů obchodních společností, která omezuje finanční zdroje použitelné pro zahájení nebo rozvoj podnikání. Z toho důvodu se od roku 2014 zjednodušilo založení s.r.o., ke kterému už není nutný počáteční kapitál ve výši 200 tisíc korun, jak tomu bylo dříve, ale teoreticky jen jedna koruna. O to lépe se však musí zájemci orientovat v současné právní úpravě, zejména v novém občanském zákoníku a zákonu o obchodních korporacích.

Administrativní požadavky

K provozování živnosti i s.r.o. je potřebné živnostenské oprávnění. Zakladatelé s.r.o. musí navíc u notáře sepsat zakladatelskou smlouvu, pro kterou potřebují řadu informací i dokumentů, a následně se zapsat do Obchodního rejstříku. Celý proces je pro ně též finančně náročnější, ačkoliv i v této oblasti se nedávno dočkali příznivých změn.

Můj dům, můj hrad. A čím větší, tím lepší

Říká se, že co je malé, to je milé a jsem si zcela jistá, že v některých oblastech to jistě platí. Například u pavouků, drobné dívčí nožky či malých milých mořských vlnek. Jsou ale věci či místa, u kterých je nadměrná velikost přímo žádoucí. Všichni megalomani pozor! Vyrážíme na výlet za těmi úplně nejvíc největšími hrady v Evropě. A že to nejsou žádní drobečkové!

MALBORK – POLSKO

Co se celkové rozlohy týče, nejvíc se stavitelé vyřádili na polském hradě Malbork. Se svými 143 591 m2 si suverénně udržuje evropské prvenství a troufám si skromně tvrdit, že ho už asi nikdo netrumfne. Původně křižácký hrad najdete na severním pobřeží Polska v Pomořském vojvodství a jeho fotogenická, načervenalá barva, odrážející se ve vodní hladině, vás bude lákat už z dálky. A aby těch NEJ nebylo málo, Malbork je zároveň také největší cihlovou stavbou světa a největší gotickou stavbou světa. Pan stavitel musel být vskutku ambiciózním člověkem, co myslíte?

PRAŽSKÝ HRAD – ČESKÁ REPUBLIKA

Ačkoli je pražská dominanta, čnící nad hlavním městem na vrchu Opyš, zapsána v Guinessově knize rekordů jako nejrozsáhlejší starobylý hradní komplex na světě, v metrech čtverečních holt polského velikána neporazí. I tak ale na velkolepých 66 761 m2 ukrývá nespočet úžasných artefaktů, jakými jsou například české korunovační klenoty v Katedrále sv. Víta. I když není největším na světě – tedy záleží na úhlu pohledu samozřejmě – při jeho prozkoumávání se toho něco nachodíte. Není divu, že intenzivní prohlídka Prahy trvá dva dny, z toho jen Pražský hrad zabere jeden celý den.

WINDSOR – VELKÁ BRIÁNIE

Na hrad patří král. Případně královna. Naštěstí je tady ještě pořád Spojené království, kde monarchie léta letoucí neochvějně přetrvává, a tak máme i Windsorský hrad, hned po Pražském hradě největší reálně obyvatelný a obývaný hrad na světě, leč pro nás, obyčejné smrtelníky, zní naprosto nepochopitelně, jak může někdo aktivně obývat hrad o rozloze menšího městečka. Inu, honorace. Na ploše 54 835 m2 najdeme kromě samotného hradu také kaple, věže, terasy, brány, nádvoří, klášter nebo promenádu. Za celou dobu, co Windsor stojí, byl užíván ke všemožným účelům. Sloužil kromě reprezentačního sídla královské rodiny mimo jiné taky jako vězení, kasárna, pevnost, či dokonce na moment také jako provizorní nemocnice.

HOHENSALZBURG – RAKOUSKO

V překrásném lázeňském městečku Salzburg, hezky na vysokém kopci nad městem, tak jak to v každé správné pohádce bývá, stojí obrovská historická tvrz z 11. století. Pevnost Hohensalzburg je místní chloubou, proto nabízí hojného využití i dnes, kdy se k trvalému bydlení už dávno nepoužívá. K celému komplexu o rozloze 54 523 m2 vede moderní lanová dráha, trmácet se tedy půl dne do kopce určitě nemusíte. Hohensalzburg byl během obou světových válek využíván – překvapivě – jako vězení pro válečné zajatce. Dnes slouží k účelu mnohem bohulibějšímu, a sice ke každoročnímu dějišti letní umělecké akademie pro mladé talenty z celé Evropy.

SPIŠSKÝ HRAD – SLOVENSKO

Spišský hrad je rovněž jedním z největších evropských hradů, nicméně v dnešní době jde spíše o zříceninu, než o reálně obyvatelné prostory. Díky svým 49 485 m2 je označován za největší hradní zříceninu v Evropě. Celé místo se dělí na Spišské podhradí, Spišskou kapitulu a Spišský hrad, můžete si tak udělat alespoň základní představu jak o životě obyčejných měšťanů a služebnictva, tak i církevních hodnostářů a samotných vládců. Jelikož vám zřícenina rozhodně nezabere tolik času jako obydlené hrady, udělejte si výlet i do okolí. Místní příroda je pro odpočinkové procházky jako stvořená.

BUDÍNSKÝ HRAD – MAĎARSKO

Někdejší velkolepé sídlo uherských králů, na břehu Dunaje ležící krásný Budínský hrad, najdete přímo v samém centru maďarského hlavního města Budapešť. Je s podivem, jak překrásný hrad stále je, i když byl už mnohokrát zničen válkami a požáry. Maďarská vláda se o něj ale vzorně stará a tak k němu vede například i turistická lanovka ze slavného budapešťského náměstí Clark Adám tér. Budín a jeho 44 674 m2 ční nad Budapeští jako symbol moci, národní hrdosti a kromě mnoha dalších prvenství je považován za jeden z nejkrásnějších královských paláců na světě. Zdobný je skutečně velmi, a podaří-li se vám ho vyfotit společně s okolo plynoucím Dunajem, máte zase další přírůstek do své sbírky roztomilých kýčů, které nikdy neomrzí.

EDINBURGHSKÝ HRAD – SKOTSKO

Kdo by neznal úchvatný záběr skotského hradu, hrdě se tyčícího na ostré skále hnedle za fotbalovým hřištěm. Tato fotka, neprávem považovaná za padělek, kdysi obletěla svět, a postarala se tak o dnes už světově uznávanou popularitu Edinburghského hradu. Není největší, rozkládá se na pouhých 35 737 m2, zato má určité nezaměnitelné charisma, jaké jiné hrady ani zdaleka nemají. Není divu, že právě při výhledu na drsnou skotskou scenérii napadla J. K. Rowling možná podoba Bradavické školy čar a kouzel z knihy o Harrym Potterovi. Stejně jako na Pražském hradě, i tady naleznete v expozici národní korunovační klenoty, tentokrát ale ty skotské samozřejmě.

 

Irskem na kole? Ano, hlavně na západě

Láká vás tahle ostrovní země, ale nevíte, jakým způsobem ji procestovat, abyste toho viděli co nejvíce? Zkuste do svého itineráře zahrnout kolo, a poznávání zdejší krajiny dostane úplně jiný ráz.

Irsko vypadá přesně tak, jak si ho představujete. Ostrovní země je skutečně zelená skoro celý rok – zimy jsou zde hodně mírné, zdejší památky fotogenické a zemědělské usedlosti obklopené pastvinami s ovcemi romantické. A naopak, s deštěm to tu zdaleka není tak hrozné, jak se někdy tvrdí.

Zkrátka, pokud hledáte cíl svého cestování, který nebude žádnou divočinou, mohlo by Irsko splnit vaše nároky. Letecky se sem dostanete za plus minus tři hodiny, přičemž občas můžete v akcích narazit na letenky za skutečně zajímavé ceny. Kolo sem můžete rovněž dopravit letecky, ale přece jen si za to připlatíte a levnější může být půjčit si ho na místě.

Ubytování si raději zajistěte předem, například přes web Booking.com. Jednak se tam můžete dostat na nižší ceny, navíc budete mít jistotu, že budete mít kde přespat. Hledání něčeho v odlehlejších končinách na blind by nemuselo vyjít. Naopak není třeba se za každou cenu pídit po organizovaném zájezdu, Irsko se dá velice pohodlně zcestovat na vlastní pěst. Ať už s kamarádkou, nebo mužem po vašem boku, pravděpodobně toho tak uvidíte a zažijete více. Jen se nenechte zaskočit tím, že na cyklisty tu nejsou moc zvyklí, naštěstí tu na silnicích není silný provoz.

Kempy nabízejí zázemí i bezpečí

Dobrodružnější povahy, které chtějí pojmout třeba dovolenou v Irsku spíše spartánsky a za méně peněz, mohou spát pod stanem. Ale nepočítejte s tím, že je vždy snadné najít vhodné místo, hodně pozemků je soukromých a navíc tu nejsou žádné rozlehlé lesy. Občas vás sice někdo nechá přespat ve stanu na zahradě, ale větší a nakonec i pohodlnější jistotou jsou kempy.

V kempech navíc máte jistotu, že nepřijdete o své věci – kriminalita sice v Irsku není vysoká, ale přesto si dejte pozor na své osobní věci či třeba kola a nenechávejte je bez dozoru.

Rizikem jsou každopádně kapsáři, zejména v Dublinu, kde na ně můžete narazit na ulici i v obchodních domech. Právě Dublin rozkládající se kolem mořské zátoky byste rozhodně neměli vynechat, stejně jako stojí za návštěvu celé zdejší pobřeží táhnoucí se od lázeňského městečka Bray na jihu až po poloostrov Howth na severu, kde z moře před zraky návštěvníků vyskakují tuleni.

I tady se dá jezdit na kole, ale ideální terén najdete na jihozápadě a západě země kolem Galway, kde je navíc dostatek rázovitých a nepředražených hospůdek i možností ubytování. V tomto směru je nabídka na jihu kolem města Cork, které jinak rozhodně navštivte, slabší.